Co mě dobíjí?
Zablbnout si jako malá Bára.
Proběhnout se a vyčistit hlavu. S balonem u nohy úplně nejlíp. Pořádný carvový oblouk a k němu čerstvý manšestr, sluníčko a vymeteno na obloze. U toho ječím blahem.
Dřív flétny, zpívání a taky vyblbnutí za bicí soupravou. Vzdělávání. Kurzy, materiály, knihy. Je to pro mě duševní cukrárna a dopřávám si v ní často. Je to návykové!
Moře. Pocit svobody, respekt, úcta. Přináší mi klid v duši a blízkost sebe samé. Být se svou rodinou jen tak, bezstarostně. Nejlíp když nám někdo uvaří.
Radost a blbnutí s mými dětmi. Jejich smích, pokroky. Jo a taky kafe z mého oblíbeného růžového hrnku.
Odjakživa mě bere i matika…
1
Žena a život :), mnoho výzev a chuti učit se a zkoušet. Jeden parťák bok po boku.
2
Počet ks studijního materiálu, který mi přináší nespočet výzev a možností učit se intenzivně každý den. Jeden z nich se narodil doma.
3
Počet let – kus mojí trenérské cesty u výjimečného týmu malých fotbalistů. Teď je jim 18 a několik z nich je již hodně vidět.
4
Tolik tetování se mnou tělo na tělo bez problému odučilo 5 školních roků na ZŠ.
5
Tolik sezón jsem hrála svůj nejmilejší sport v zahraničí. I s platem.
6
Tolik semestrů jsem na Fakultě sportovních studií v různých předmětech vedla stovky budoucích učitelů. Taky moje milované životní číslo, s kterým jsem střílela góly. V numerologii moje životní.
7
Tolik zemí poznalo moje kopačky. Jednou z nich byl Ázerbajdžán.
1000+
Lidí, se kterými jsme během mých hodin výuky ušli kus společné cesty.
10 000+
Hodin učení, trénování, vedení a mentoringu lidí různého stáří, které mě formovaly profesně a lidsky.